Ozdoba levé části hlavičky
Horní část menu Spodní část menu
Pozadí mezi menu
Horní část menu Spodní část menu
Pozadí mezi menu
Socha z letohrádku Rendez-vous, která symbolizuje slunečné dopoledne
Konec menu

Obrázek, vložený sem kvůli kreténskému Internet Exploreru Tomášův Internet

Z TOMOVA DIÁŘE



Březen. Nevyzpytatelný měsíc, který je někdy jarní, plný sluníčka a prvních kvítků, někdy je to měsíc té nejkrutější zimy. Letošní březen byl však měsícem stejně mírným jako uplynulá zima a přinesl nám krásné dny, plné sluníčka a dalekých cest. Pojďme se spolu vydat na několik z nich.

březen 2014


9. března 2014
(neděle)
PO STOPÁCH DÁVNÝCH TURISTŮ
Začátek března nám přinesl neuvěřitelně krásné počasí. Zatímco loni byl sníh až do začátku dubna, teď ho není moc už ani na horách a pod nimi se dá někdy na sluníčku chodit i v tričku. Jako malovaná je i dnešní neděle a já se rozhodl, že je načase splnit, co jsem před časem na mé stránce slíbil těm, koho by čirou náhodou zaujalo mé povídání o zrušených značkách. Totiž vyrazit po zrušené značce z Janských Lázní do Hostinného, na kterou rád vzpomínám, ale po níž jsem šel v životě jen jednou, před těžko uvěřitelnými 17 lety.

Značka začínala na Dolní promenádě v Janských Lázních na místě, kde jsou rozcestníky i dnes. Ale mně se nechtělo zbytečně sjíždět dolů jen proto, abych vzápětí šlapal nahoru, proto jsem vystoupil už na začátku Janských Lázní, na Hoffmanově boudě.

Mapa Janských Lázní s vyznačením, kudy vedla zrušená červená

Teď jdu po žluté značce po široké lesní cestě až k chatové kolonii Zlatá vyhlídka. Projdu za zatáčku, minu několik chat a tam, kde odbočuje přímo z kopce široká cesta odbočuji i já. Nehledá se to místo úplně jednoduše, ale že jsme odbočili dobře potvrzuje při pohledu směrem zpět zbytek červené značky na jednom z krajních stromů.

Zbytek červené značky u odbočky na Zlaté vyhlídce

Ještě zachovalejší zbytek nás čeká o několik desítek metrů níže.

Zbytek červené značky při cestě dolů z kopce

Za posledními chatami se stáčí poměrně nenápadná cesta doprava, podchází chaty a pokračuje do lesa. Dnes po ní lidé asi moc nechodí, ale stále je dobře znatelná. Před 17ti lety tu byla spousta zbytků značek, ale všechny byly zamalované hnědou barvou, která dnes nějak splynula s kůrou stromů a já nemůžu najít ani jeden. Orientace však není složitá - pokračujeme v chůzi po cestě až na křižovatku lesních cest a na ní se dáváme vlevo po širší lesní cestě, pokračující dál z kopce. Když se po naší levé ruce objeví louka, vedení zamalovanou šipkou odbočíme doleva po jejím okraji, sejdeme dolů a na spodním konci pokračujeme lesní cestou dál z kopce.

Zbytek povídání o téhle cestě na vás čeká v souboru Cesta z lázní do lázní v rubrice Vandrování.

V cestě budeme spolu pokračovat v souboru Z Tomova diáře - duben 2014.